Svatba aneb najít si svého „dědka“

Zdá se mi to, nebo se teď roztrhl pytel se svatbami, snubními večery, s těhotenstvím a novými přírůstky?
Nemám nic proti. Všem to fakt přeji. Přeji všem hlavně ty děti, a to myslím fakt upřímně, až možná škodolibě. A ty svatby taky všem přeju, už teda trochu míň než ty děti.

Ženy svatbu prožívají intenzivněji

Chápu. Většina žen si přeje alespoň jednou zažít pocit, že je krásná princezna v bílém. Ženská z toho dne D žije ještě dalších 5 let, kdy šťastně pohlíží na svatební fotografie a videa, zatímco chlap „musí“ být šťastný u zakázaného piva v hospodě.

Možná proto přicházejí krize po 5 letech (tzv. pětiletky). Žena po 5 letech prohlížení fotografií zjistí, že už dávno nežije s tím krásným a vyrýsovaným fešákem z fotografie, ale s umaštěným „lojzou“ od oleje a pivním pupkem. Chlap po 5 letech zjistí, že za střízliva jeho žena není krásná dvacítka a postelová bohyně, kterou měl o svatební noci.

Zapište si do deníčku pojem OTP

Dokonce zjistí, že na ní cosi přebejvá. Třetí prsa nám nerostou, takže většinou se jedná o OTP (okrasná tuková pneumatika). A tak chlap začne víc pít a ženská svůj žal utápí v cukrech, tucích a uhlohydrátech. Dalších 5 let se budou oba smiřovat s tím, s kým žijou a obhajovat fakt, že se vůbec vzali. Aby to bylo jenodušší, pořídí si děti.

Po 10 letech si na sebe manželé zvyknout. Navíc už mají děti, takže kvůli dětem nerozbijou rodinu. Najednou zjistí, že slaví 30. výročí. Děti už jsou dospělé a samostatné – a tak se chlap opět vrátí k pivu a žena k OTP. Ve stáří na sebe budou pokřikovat: „Hej dědku, nechlastej to pivo porád,“ „Hej bábo, nežer pořád to sladký nebo to s tebou šlehne.“ Jejich reakce bude vždy stejná: „Ale dej pokoj dědku/bábo.“

Na stáří už budou jen vzpomínat

Před dětma a vnoučatama budou vyprávět, jak se seznámili, jak děda požádal bábu o ruku a ukážou fotky ze svatby. To byl totiž ten poslední okamžik, kdy se dalo něco vyprávět. Pak už zbývají jen fotografie malých dětí. To se tak točí celá léta a celá ta léta na babičky s dědečkama pohlížíme jako na „pár století“ se slovy: „Chtěl/a bych mít jednou taky tak krásný vztah jako babička s dědou.“ Jóó, a já už tenhle krásný vztah propásla někde v začátku. Prostě jsem to vzala za nějaký špatný konec a happy end s dědkem se asi nekoná.

Chci taky svého dědka

Smutná představa, že bych měla stáří prožít bez nějakého (jakéhokoli) dědka, kterému bych mohla nadávat a on mě.

Já na to šla asi nějak opačně: zamilovanost – otěhotnění – prozření – realita – odpuštění (navrácení k zamilovanosti) – dítě – opětové prozření – daň z odpuštění (navrácení k zamilovanosti) = „svobodná“ matka

Všimli jste si, jak jsem dokonale ty zásnuby a tu svatbu obešla? Spíš jak to obešlo mě?

Takže kdybyste si někdy nevědeli rady a chtěli nějaké tipy – triky na to, jak se nikdy nevdat/neoženit, tak mi klidně napište. Jestli mám na něco talent, tak na to být svobodná.