Tolerance a kompromis ve vztazích

Co je to vlastně tolerance? Znamená to, že bychom měli přijímat všechno, co druhý dělá, i když se s tím neztotožňujeme? Definice slova tolerance je opravdu spojená se schopností snášet to, v co sami nevěříme nebo neuznáváme, ale také to, co je nám obecně nepříjemné. Na jednu stranu se tolerance pojí se schopností být s lidmi, kteří mají jiné názory a na druhou stranu také zvládnout nepříjemné pocity např. hladu, hluk nebo nepříjemné prostředí. Tolerance je tedy do jisté míry nutná k přežití i základnímu fungování ve společností. 

Pokud se zaměříme na toleranci ve vztazích dá se říci, že jde o běh na dlouhou trať. Postoj mladých lidí k chování a názorům druhých je tzv. černobílý, je plný energie, vášně, absolutního souhlasu či absolutního nesouhlasu. Stejně tak se tento postoj promítá do vztahů mladých párů. Ve dvaceti letech jsou vztahy plné zvratů, obrovské zamilovanosti, dramatických rozchodů či žárlivých scén. Po třicátém roce se tato dynamičnost mění. Nejde o to, že bychom ztráceli potřebu být milováni nebo touhu milovat. S přirozeným zráním osobnosti přichází také rozdílný pohled na ideálního partnera, přehodnocujeme vlastní názory a hodnoty, i to, jaké vlastnosti jsou pro nás v partnerství důležité. Po odeznění první zamilovanosti začínáme vnímat chyby na našem partnerovi, ale díky vlastní vyzrálosti je také jinak hodnotíme a stáváme se tolerantnější. Neznamená to, že partnerovi vše tolerujeme a přijmeme bezpodmínečně vše, co dělá. Znamená to, že dokážeme rozlišovat co je a co není důležité, zvládneme tak nad některými věcmi mávnout rukou, protože máme větší nadhled, životní i osobní. 

Zralé partnerství je spojeno s tolerancí, což také znamená schopnost nacházet kompromisy. Dokážeme respektovat odlišnosti, chyby a tak si vzájemně poskytovat určitou osobní svobodu bez toho, abychom sami ztratili jistotu a důvěru v partnera. Pokud nedokážeme ve vztahu hledat kompromisy a spíše prosazujeme vlastní názory, těžko se vzájemně sladíme. V takové chvíli spolu soutěžíme místo toho, abychom táhli za jeden provaz a směřovali ke společnému cíli. 

Pokud máte přesné představy o tom, jaký by váš partner měl být, bude jen velmi těžké někoho takového najít. Pokud někoho najdete, ale budete ho chtít změnit k obrazu svému, je jen otázkou času, kdy se objeví třecí plochy a hádky. Nikdo není dokonalý, to je zlaté pořekadlo, které v partnerských vztazích platí dvojnásob. Je nutné si také uvědomit, že stejně jako náš partner není dokonalý, ani my sami nejsme dokonalí. 

Jak dospět ke kompromisu?

Netlačte vždy na svůj názor. Podívejte se na věc z jiného úhlu pohledu, nechte si od partnera vysvětlit jeho postoj a vnímané souvislosti. Udržte si nadhled a odstup, bude pak snazší hledat kompromis.

Přiznat chybu není slabost. Naopak je schopnost přiznat, že nemáte pravdu a dokázat se partnerovi omluvit, je znakem vyzrálosti vztahu i vaší osobnosti. 

Schopnost tolerance ve vztahu vede ke hlubší intimitě a důvěře mezi partnery. Ti pak zažívají větší spokojenost a pohodu, jejich vztah je doprovázen silnějším pocit sounáležitosti a vzájemného porozumění. Naopak přehnané očekávání a nároky na partnera vztah postupně uhasí. Schopnost tolerance a kompromisu nám přináší také větší uvědomění toho, co je pro nás důležité a co dokážeme prominout. Adekvátní míra vzájemného kompromisu a tolerance posouvá vztah dopředu a posiluje ho.