Ve svém životě buďte vždy sami sebou

Existuje řada osobností, ať už z pohledu vlastností, charakteru, povahy nebo z pohledu smýšlení, pohledu na svět, pohledu na život. Nelze škatulkovat, lze jen vytvořit obecný parametr.

Obecných parametrů, které nás rozdělují a škatulkují, je mnoho. Většina z nás se snaží někam patřit, být někde zařazen, například ve škole: být premiant třídy, nebo v zaměstnání, být zaměstnanec měsíce, být úspěšný v životě.

Nehledejte sebe, buďte sami sebou

Ve chvíli, kdy vybočujeme, nebo nejsme ve škatulce kladných hodnot, máme pocit méněcennosti a hledáme se. Ten pojem „hledat se“ je velmi zvláštní, protože hledat můžeme partnera, dobré zaměstnání, poklad na konci duhy, ale sebe? Kdepak. Hledáme škatulku, šuplík, kam zapadneme. Jenže v životě nejde o to najít správnou škatulku, ani šuplík, kam se nacpeme.

Do šuplíku se nevejdu

Sama jsem měla pocit, že se hledám, jenže o to víc jsem se cítila jak nějaká fena, prostě pes, co se honí za vlastním ocasem. Blbý, že žádný nemám. Po čase mi došlo, že jen hledám šuplíky, kam bych zapadla.

Čtěte také: Muži skutečně ocení ženy až na svém konci

V mém případě spíš šuplík, do kterého bych se vešla. Nicméně mi po čase došlo, že nejde o ty šuplíky, ani škatulky. Nepotřebuji obecná měřítka, která mi řeknou, zda jsem krásná, nebo ošklivá; chytrá nebo hloupá; vtipná, nebo trapná. Sama si umím říct: „No, dneska máš teda ránu,“ nebo „Radší nemysli,“ nebo „Dnes mi to sluší.“ Došlo mi, že nejde o to vejít se do šuplíku, ale v každém šuplíku přijmout kousek sebe a že mě je velký kus.

Klaustrofobici, vylezte ven

Každopádně podstatné je umět přijmout sebe samotného. Nehledat se, ale přijmout se. Nezařazovat se, ale vyčnívat. Nebýt v šuplíku, ale být vidět. Nevím jak vy, ale já osobně nemám ráda stísněné prostory, takže já a šuplík beztak není dobrá kombinace.

Nelze být v jednom šuplíku celý život a já se mám asi pořád moc ráda na to, abych se kouskovala do parametrů dnešní doby. Tím bych chtěla i vám předeslat mé poselství: „Netrhejte se. Mějte hlavu na krku, mozek v hlavě a šuplík zamčený. Nic než tmu tam stejně nenajdete a té teď přes zimu budeme mít víc než dost.“

Čtěte také: Sex na třetím rande? Hloupost!

Už nejsem škatulka, jsem člověk

Být svobodná matka je vlastně taky škatulka. A vypovídací hodnota? Žádná, protože parametr svobody jaksi nekoresponduje s parametrem matky. V mém případě, kdybych „se hledala,“ byla bych zlomená v pase vejpůl a smíchy by to nebylo.