Jak si vybíráme partnera?

V posledním článku s názvem “Co nám brání v seznamování” jsme mluvili o překážkách, které si stavíme ještě před tím, než se s někým seznámíme nebo než do nějakého vztahu vstoupíme. V našem seriálu jako další  logicky závazné téma vidime to, podle čeho si partnera vybíráme. Hledáme u svého protějšku konkrétní vlastnosti? Nebo jsou důležité zájmy? Finance? Společenské postavení? Partnerova či partnerčina rodina? 

 

Jako první rozlišovací strategii odborníci jmenují prosté sympatie. Sympatie vzniká na základě podobnosti, kterou hledáme v názorech na důležité věci, na hudbu, politický názor, domácího mazlíčka a v mnohých dalších věcech. Společné zájmy hrají svou roli především z dlouhodobého pohledu na partnerství. Kromě jasné souvislosti ve společném trávení volného času, stejný pohled na věc přispívá k soudržnosti vztahu a předpokládá také schopnost najít snadněj shodu. 

 

Nabízí se zamyšlení nad obecně známým názorem, že většina mužů pátrá po někom, kdo bude podobný matce a ženy po muži, který je podobný otci. Toto údajně platí v 80% případů a zbylých 20% si podvědomě vybírá úplný opak svých rodičů. V této teorii je důležité slovo “podvědomě”. Při výběru partnera obvykle nemáme vědomě pojmenováno to, v čem by se partner měl či neměl rodičům podobat. Není to tedy něco, co bychom tak úplně měli pod kontrolou. I proto jsme někdy po letech překvapení z toho, že chování partnerky, které nás rozčiluje je přesně to, co jsme nesnášeli na své matce. 

 

Dalším nevědomým faktorem, který může náš výběr ovlivnit, je dle vědců také naše pořadí mezi sourozenci a to, zda máme sestru či bratra. Doplňkovost rolí může být výhodou ve vzájemném porozumění mezi partnery. Tedy situace, kdy si žena, která má starší bratry, vybere muže, který má mladší sestry a další zrcadlové vzorce. Nicméně ani tady nelze jmenovat, která partnerská sestava zaručí ideální soužití. Nelze tedy význam sourozenecké konstelace přeceňovat, důležitá je spíše konkrétní životní situace. Vše z dětství a rodinných vztahů nás ovlivňuje, aniž bychom si to uvědomovali. Je tedy dobré bavit se s potenciálním partnerem o jeho či její primární rodině. Všímejte si toho, jak mluví o rodičích, sourozencích, jejich vztazích, rituálech či rodinných tradicích.

 

Aby toho nebylo málo, náš výběr je také ovlivněn biologicky. Podle této teorie jsou vzájemně přitahování partneři s rozdílnou genetickou základnou. Vysvětlením pak je to, že nevědomě chceme svému potomkovi zajistit co nejrozmanitější genetickou výbavu. Zároveň tato preference řízená geny nebere v úvahu to, zda s partnerem budeme schopni mít stabilní a spokojený vztah. Spoléhat se tedy především na takzvanou “chemii” ve vztahu také není nejlepší strategií pro výběr celoživotního partnera. 

 

Seznamky někdy nabízejí zaručený úspěch díky vyplnění testu, který najde ideální partnerskou shodu. Zdá se to jako zaručená metoda. Podle zájmů, preferencí či obecného světonázoru jsou identifikování dva lidé, kteří budou stejně naladění, budou mít stejné zájmy a pohled na život….Pokud jste už něco podobného zkusili, určitě jste zjistili, že takto jednoduchý výběr partnera není. Stejně tak, jako se snažíme upozornit v našem článku, lidi bohužel nejde strčit do krabičky, vyjmenovat její obsah a čekat, až se najde jiná krabička, která svým obsahem jen doplní volná místa první krabičky. Důležité jsou souvislosti obsahu této krabičky. Představte si krabičku s dětskými kostičkami, které mají různé barvy i tvary. Ač jedna kostička zapadne do prázdného místa správného tvaru, nemusí sousedící kostičky ladit svými barvami. Obdobné je to s lidmi. Můžeme mít stejné zájmy, přesto tam nemusí “něco nesedět”. Umět pojmenovat tyto souvislosti však může pomoci k většímu vzájemnému porozumění a schopnosti najít společnou cestu. Výběr partnera tedy není záležitostí statistik, výpočtů nebo jasně daných vzorců. Podle výzkumu vědců z Univerzity Karlovy se také představa ideálního partnera v průběhu vztahu mění. Změny preferencí jsou důležité pro udržení vztahu. Jednak hraje roli naše vlastní dozrávání a to, jak jsme my sami vztahem utvářeni a pak je tu vývoj našich postojů k důležitosti jednotlivých charakteristik a očekávání od partnera. Jednoduše v průběhu vztahu upravujeme, jaké rozdíly mezi ideálním a reálným partnerem jsou pro nás a udržení našeho vztahu důležité, a které důležité nejsou. 

 

Nenechte se tedy hned na prvním rande odradit tím, že vás nezaplavil pocit “to je ON/ONA”. Dejte tomu šanci a hledejte odpovědi na otázky, které ve vás vyvolávají vaše nejasně pojmenované pocity. Třeba si vás partner pokládá ty stejné otázky a má ty stejné obavy, jako máte vy. Třeba při rozkrývání vlastních nevědomých vzorců chování a očekávání, najdete vysvětlení pro chování a postoje vašeho partnera, které se rázem nebudou zdát tak neslučitelné s vašimi.