Láska a její podoby

Co si představíte, když se řekne JARO? Často si jaro spojujeme s rozkvétajícími stromy a zářící přírodou. Velikonoce symbolizované kuřátky nebo zajíčky. Vesměs vše malé, milé a roztomilé. Také lidé jsou uvolněnější, naladěnější, odchází zimní zachmuřenost a zachumlanost. Se slunečními paprsky se probouzí i naše nálada a energie. Někdy se říká, že i ti lidé, kteří jsou celý rok spokojeni v single stavu, na jaře se poohlížejí po partnerovi a hledají někoho, kdo jim padne do noty, chtějí se seznámit a jsou ochotni vstupovat do vážného vztahu. Ať už bychom se bavili o hledání dlouhodobého vztahu, vztahu na jednu noc, jiskřivém flirtování či lásce na první pohled, na jaře jsme k emocím spojeným s těmito situacemi mnohem otevřenější. Obecným jmenovatelem spojovaným s probouzející se přírodou je život a láska. Pojďme se tedy pobavit o tom, co to láska je a jaké druhy lásky můžeme mít.

Starověcí Řekové nám do historie dali mnoho nového. Filozofie, matematika, umění, všude kam se podíváte, najdete řecké kořeny. Tím pádem je nalezneme i v oblasti vztahů a lásky. Řekové rozlišovali 7 druhů lásky, kdy každá je jedinečná a pokud je v životě člověk prožívá všechny, dá se možná říct, že je jeho život naplněný. Pojďme si představit řeckou filozofii lásky.

Erós jako řecký bůh lásky a sexuální tužby je spojován s tělesnou láskou. Svými šípy v srdcích lidí probouzí vášeň a neovladatelné city. Díky tomu může působit i určité problémy, protože jejím vlivem je člověk do jisté míry zaslepený. Taková láska se objevuje na začátku vztahu, kdy city převládají nad rozumem.

Philia byla v Řecku spojována s cennějšími city, s city k někomu z rodiny nebo přátel. Ač se dá najít ve spojení s láskou platonickou, jde spíše o vzájemné porozumění, sdílení, nejde o vztah s erotickým kontextem.

Ludus pak představuje lásku hravou, koketování, flirtování, láskyplné pošťuchování. Jde o náhlá vzplanutí, rozverná “ztráta hlavy” či táborové lásky. Zaměřuje se na prožitek tady a teď, nehledí do budoucnosti, je nevázaná, lehkovážná.

Pragma je láska dlouhodobá, přetrvávající. Je považována za zralý, osudový vztah, spojený s porozuměním, kompromisem a vzájemnou tolerancí. Již nejde jen o vášeň a erotiku, ani o romantickou lásku, ale o provázání kořenů, sílu závazku, i tíhu společného majetku či rodiny. Přechází do hlubokého poznání a přetrvávající vzájemné milování.

Agapé prezentuje duševní obětavou lásku směřovanou k lidstvu. Je bezpodmínečná, neočekává nic nazpátek, vyjadřovaná potřebou starat se o ostatní více než sám o sebe. Často spojována s lidmi, kteří se věnují charitě či péči o lidi, zvířata nebo přírodu.

Storgé pak představuje tuto obětující lásku směřovanou ke konkrétní osobě. Spojuje se tedy s péči o děti či další rodinné příslušníky. Bezpodmínečná otevřená náruč rodiče. Zajišťuje pocit bezpečí, empatie, hlubokého spojení.

Philautia je láska k sobě samému. Nejde o sobectví, touhu po majetku, moci či slávě. Nejde o narcistní zahledění se do sebe, ale o zdravou podobu lásky k sobě, sebeúctu ve všech úrovních. Od zdravého životního stylu po spokojenost se svými postoji, názory, vystupováním. I zde pramení souvislost s tím, že pokud milujeme sami sebe, dokážeme přijmout lásku od někoho jiného.

V literatuře se dá najít mnoho různých pojmenování lásky, ale všechny se v mnohém svojí charakteristikou podobají této starověké filozofii. Někdy je láska jednoduše pojmenována jako fyzická, romantická, společná, či bezpodmínečná. Nicméně kontext je stejný nebo alespoň velmi podobný. Jak to tedy máte ve svém životě vy. Jaké lásky prožíváte či jste prožili? Které lásky jste ještě neprožili, ale chtěli byste?